Tak tuhle otázku si pokládám snad každý den. A tuším, že nebudu jediná. Asi každý z nás chce vychovávat toho našeho malého sviště tak, abychom si mohli jednou řict, že jsme jako rodič neselhali.
V dnešní době internetu jsou ty naše pochybnosti asi ještě silnější než kdy dřív!
Nejsi zastáncem kontaktního rodičovství? Co jsi za rodiče? Praktikuješ kontaktní rodičovství? Zaděláváš si na problém!
Nekojíš do čtyř let let dítěte? Jak mu to můžeš udělat? Nekojíš? Že jsi nemohla? Ale to jsou jen výmluvy, určitě mohla, ale nechtěla!
Žiješ podle eko, bio, ezo představ? Ne? Cpeš do dítěte chemikálie? To snad nemůžeš myslet ani vážně?
Tvoje dítě nemá režim? To si ho pěkně zvykáš.
Člověk aby se bál kolikrát vůbec zmínit svůj přístup k výchově, aby nebyl nařknut z toho, že není dobrý rodič a že by se měl stydět.
A nejde jen o výchovu, ale celkově o náš postoj k mateřství a zodpovědnost, kterou vůči tomu malému stvoření máme. Ten náš drobeček se sám nemůže rozhodnout, co je pro něj to nejlepší. Jsme to my mámy a rodiče, kdo bere všechno na sebe.
To, jestli všechno dělám a rozhoduju správně mě hlodá už od Emmičky prvních chvil na světě a bude mě to provázet celým životem. To je asi úděl nás všech rodičů.
Hlavou mi letí spousty otázek, které s tím vším souvisí a tady je pár z nich.
Očkování
Kdy ji mám dát očkovat? Co ty nežádoucí účinky? Je nebezpečnější očkovat nebo neočkovat? Můžu se vůbec rozhodnout v tomhle směru správně?
Uspávání
Jak mám ten malý uzlíček štěstí od narození uspávat? Na rukách, nebo ji položit a být u ní, nebo se s ní houpat na míči, nebo ji nechat v kolébce? Nezvykne si na to? Jakto, že ostatním usíná mimčo v 7 v klidu a mě do teď usíná s takovými problémy a někdy až v 11 večer a prostě nechce. Neselhala jsem někde?
Jídlo
Kdy mám začínat s příkrmy? Striktně od 6 měsíců, anebo později? Nebo dokonce dřív? Co je správně? Neudělám něco špatně, když jí dám dýni o tři týdny dřív než podle tabulek nebo toho, jak to dělá okolí?
Můžu ji dát něco s cukrem? Nebo bude mít pak sklony k obezitě nebo se jí kvůli tomu ve 13ti objeví vyrážka?
Motorický vývoj
Emmče je 8 měsíců a ještě nesedí. Přitom všechny děti v jejím věku už dávno sedí. Kde jsem zase udělala chybu? Mám ji vodit občas za ruku, nebo to prostě nesmím?!
První krůčky
Jaký boty jí vybrat na první krůčky, abych jí nezničila nohy hned od začátku?
Psychický vývoj
Emmička je dost cíťa. Jak se k tomu mám postavit, abych její city neranila, aby věděla, že to, co se jí stalo je normální, nic se neděje, ale zároveň být tady a pro ni?
Kde je ta hranice?
Ze všech stran se na nás valí informace, ať už z internetu, od rodičů nebo od kamarádek. Každý má svůj styl výchovy a dělá si to podle sebe. Stejně jako já, jako vy, jako všichni. Sdílení zkušeností ostatních v nás ale vždycky zapouští nějaký semínko nejistoty, který v nás pak klíčí dál a vzbuzuje pochybnosti o nás samotných.
I přesto, že jsem občas na pochybách, jestli neselhávám a dělám to všechno správně, věřím, že už to, že nad tím takhle přemýšlím – ať už já nebo i vy všichni – z nás dělá dobrý mámy, dobré rodiče!
Myslím, že pokud budeme jednat podle vlastních instinktů, podle vlastního vědomí a svědomí, nikdy nemůžeme udělat chybu. A to, jak to dělají ostatní, to je zase a jen jejich volba. Stejně jako ta naše.
My všechny jsme DOBRÉ MÁMY! Ne dokonalé, ale obětavé, milující a nejlepší!
S láskou
Vaše Verča
Ahoj, jmenuju se Verča a svůj blog Máma na cestách jsem si založila v létě 2017. Píšu sem články se spousty tipy, kam s dětmi vyrazit, itineráře z různých koutů světa (Nový Zéland, Dubaj, Slovinsko, aj), ale taky články o starostech všedních dní na mateřské.
Cestujeme často v rámci house sittingu, díky kterému šetříme na cestách statisíce korun ročně.
Taky většinou cestujeme sami na vlastní pěst, protože nechceme být s dětmi vázaní cestovní kanceláří. Což ale neznamená, že služby cestovní kanceláře někdy nevyužijeme.
Cílem blogu je motivovat všechny rodiče k tomu, aby se ani s dítětem nevzdávali svých přání a šli si za svými sny. Ať už je to cestování, nebo cokoliv jiného.
