Sponzorovaný článek

Dětský koutek pro malého cestovatele

Dříve si děti ukládaly nejrůznější hračky, knihy a suvenýry z výletů tam, kde je zrovna napadlo a kde našly místo. Výsledkem byl nepřehledný pokoj a neustálé hledání oblíbených věcí. Pak jsem ale navštívila kamarádku, která má pro svého malého cestovatele krásně uspořádaný koutek. Díky této inspiraci jsem i mým dětem vytvořila v pokojíku speciální prostor, kde má každá vzpomínka z cest své jedinečné místo.

Jak na třídění dětských pokladů

Dříve jsem byla zvyklá ukládat ratolestem hračky do velkých krabic a příliš jsem neřešila, co v nich děti najdou. Knížky se míchaly s omalovánkami, drobné suvenýry končily na parapetu a mapy z výletů zůstávaly v taškách. Když děti něco hledaly, často musely vytáhnout polovinu obsahu krabice. Proto jsem se rozhodla začít od začátku.

Všechny věci jsem nejprve vyskládala na zem a rozdělila je podle účelu. Děti se zapojily a samy rozhodovaly, které předměty chtějí mít vystavené a které jim stačí uložit. Překvapilo mě, kolik věcí už je nezajímalo a kolik obyčejných drobností pro ně naopak mělo velkou citovou hodnotu.

Při třídění jsem si vytvořila čtyři základní skupiny:

• knihy, časopisy a cestovatelské průvodce,
• mapy, pohlednice, vstupenky a brožury,
• suvenýry, mušle, kamínky a další drobné poklady,
• hračky, které děti využívají při hraní na cestovatele.

Díky tomuto rozdělení jsem získala přehled o tom, co skutečně potřebujeme uložit. Zároveň jsem zjistila, že není nutné kupovat nový nábytek. Stačilo lépe využít prostor, který už v dětském pokoji máme.

Chytré uspořádání knihovničky

Největší změnu jsem zavedla při ukládání knih. Dříve byly všechny tituly naskládané vedle sebe v jedné polici a oblíbené cestovatelské knížky často zapadly mezi ostatními. Děti po nich sahaly méně, než bych očekávala, přestože je zajímají zvířata, příroda i vzdálené země.

Rozhodla jsem se proto přidat další police do dětského pokoje a vyhradit na nich místo právě těmto tématům. Vybrala jsem několik nejoblíbenějších knih a umístila je tak, aby děti dobře viděly na jejich obálky. Ostatní tituly zůstaly seřazené vedle sebe podle tématu. Díky tomu se v nich snadněji orientujeme a děti si mohou knihu vybrat i bez pomoci dospělého.

Mapy a vzpomínky z výletů mají vlastní místo

Mapy jsem dětem dříve ukládala do různých zásuvek a často jsme pak zapomínali, odkud jsme si jednotlivé plánky přivezli. Po vzoru kamarádky jsem proto zavedla samostatnou složku na papírové materiály. Mapy skládám podle oblastí, pohlednice a vstupenky ukládám do průhledných obalů. Menší brožury se díky tomu nepoškozují a při plánování dalšího výletu je snadno najdeme.

Několik oblíbených map nechávám dětem k dispozici přímo v koutku. Mohou si na nich ukazovat, kde jsme byli, hledat známá města nebo vymýšlet vlastní cestovatelské trasy. Když pak přivezeme novou mapu, společně si ji prohlédneme a připomeneme si, co nás na daném místě nejvíce bavilo.

Suvenýry a krocení při vystavování

Dříve jsem dětem dovolila odkládat si všechny přivezené poklady na stolek nebo parapet. Po několika výletech se tam nahromadily kamínky, mušle, figurky a další drobnosti. Pokoj pak působil přeplněně a na stole nezbývalo místo pro běžné hraní.

Teď už vybíráme jen několik předmětů, které si děti chtějí vystavit. Ostatní ukládáme do menších krabiček. Každá má svůj účel, takže se v pokladech snadno vyznáme a nemusíme je hledat na několika místech.

Malá výstavka povolena

Na nízkou polici jsme umístili několik suvenýrů, fotografii z dovolené a drobnosti, které dětem připomínají oblíbené výlety. Časem se naučily, že vystavené věci mohou obměňovat. Když přivezeme nový poklad, rozhodnou se, zda nahradí některý ze starších předmětů, nebo ho uložíme do krabičky.

A co cestovatelské hračky?

Cestovatelský koutek jsem nechtěla vytvořit jen jako výstavku, na kterou se děti smějí pouze dívat, ale nesmějí si v ní hrát. Proto jsem do něj zařadila také glóbus, dětský dalekohled, plyšová zvířata a hračky, které využívají při vymýšlení dobrodružství.

Hračky ukládám do boxů, které lze snadno vytáhnout a zase vrátit na místo. Jeden slouží na drobné figurky, jiný na vybavení pro hry na výlet nebo kempování. Pokud jsou nádoby označené obrázkem či nápisem, děti rychle poznají, co do nich patří.

Po návratu z výletu…

Nejdůležitější změnou bylo zavedení jednoduchého pravidla. Po návratu domů vždy společně rozhodneme, co si chceme nechat jako vzpomínku a rovnou to uložíme na správné místo.

Jednou za čas také celý koutek projdeme a vystavené věci obměníme. Děti si připomenou starší výlety a rozhodnou se, které poklady chtějí mít zrovna na očích. Nemusím tak neustále uklízet předměty rozházené po pokoji a mají větší přehled o svých věcech.

Dnes už vím, že příjemný dětský koutek pro malého cestovatele nevyžaduje velkou investici. Stačí několik praktických úložných míst, přehledně uspořádané knihy a prostor pro oblíbené vzpomínky. Děti se díky tomu učí samostatnosti, pokoj působí uklizeněji a každý suvenýr má své místo. A hlavně společně tvoříme prostor, který podporuje jejich zvědavost a připomíná jim společná rodinná dobrodružství.