SLOVINSKÁ ROADTRIP ČTVRTÝ DÍL – JEZERO BOHINJ A VODOPÁDY SAVICA

Druhý den v Bohinjské Bistrici začal výbornou snídaní v hotelu Eco Bohinj. Předpověď hlásila opět horké počasí s možností bouřek, takže co je v plánu a co nakonec vyjde?

Plán na dnešní den byl následující: 

• jezero Bohinj – půjčení kol s cyklosedačkou a objet celé jezero na kolech
• obec Ukanc
• vodopády Savica
• soutěska Mostnica/Vintgar – pokud by zbyl čas

A tady je skutečnost

BOHINJSKÉ JEZERO 

Po snídani jsme vyjeli směrem k obci Ribčev Laz, která je od Bohinsjké Bistrice pouhých 12 km. Tam jsme zaparkovali hned u jezera Bohinj. Jezero Bohinj je největší jezero ve Slovinsku. Jedná se o jezero ledovcového původu, které je obklopené vysokými horami. Opět nádherná kombinace! Na to, že jsme tu byli ráno, tu bylo dost turistů. Nejen u jezera, ale v celé obci. Podle všech diskuzí tu měl být klid oproti Bledu. No asi přijel zájezd, nebo co… Nebylo to úplně nesnesitelné, ještě jsme do sebe nenaráželi 🙂 Ale oproti Bledu jsme museli dlouho čekat, abychom si udělali fotku, kde nejsou turisti, nebo jich není tolik (tohle je to kritérium, podle čeho jsem počet turistů hodnotila já :D). Ale fotka bez turistů se nám naštěstí podařila!

U jezera v této obci najdete sochu kamzíka – symbol Triglavského národního parku. 

Potom jsme se vydali do půjčovny kol, která je hned u mostu. Cyklosedačky i helmy pro děti nabízí. U nás byl ale problém ten, že Emmička má malou hlavičku a nebyla jí bohužel helma. I ta s velikostí XS jí byla velká. Nedalo se nic dělat. Museli jsme se obejít bez projížďky na kole okolo jezera. Obsluha u kol nám navíc řekla, že se jezero ani objet nedá, protože na druhé straně jezera probíhají nějaké lesní práce. Je tedy dobré zjistit si předem, jestli je vůbec možné jezero objet. 

ZMĚNA PLÁNU – VODOPÁDY SAVICA

Tak jsme si řekli, že se pro teď pojedeme podívat na vodopády Savica. Dobře jsme udělali. Vodopády Savica jsou jedny z nejznámějších vodopádů ve Slovinsku vůbec. Troufám si říct, že nejznámější. Ještě před rokem 2008 tenhle téměř 80 m vysoký vodopád měřil přes 130 m. Po sesuvu půdy se ale takhle zmenšil. Na jeho krásu to ale určitě nemělo vliv. To, že se jedná o nejznámější vodopád bylo znát i na množství turistů. OPĚT.  Bylo jich tu dost. Takže pokud se chcete takovému množství vyhnout, určitě vyražte brzy ráno.

Parkoviště je placené. Alespoň nám to bylo řečeno v informačním centru v obci Ribčev Laz. My jsme ale přijeli, zaparkovali a nikde žádný parkovací automat ani člověk, který by od nás vybral parkovné. Takže my jsme zřejmě záhadným způsobem neplatili nic. Auto odtažené nebylo, takže i bez placení to šlo. Tím ale nenabádám k těmhle nekalým praktikám 🙂 My prostě nikoho, komu bysme rádi za parkování zaplatili, nenašli 🙂

Ještě před tím, než se dostanete k vodopádům, ale zaplatíte vstup, který činí 3 eura za dospělého.

Kočárek nechte v autě a nezapomeňte nosítko. Výstup je celkem dlouhý, po kamenech a schodech. Filip ještě pod kopcem, když jsme míjeli lidi vracející se už dolů, vznesl otázku: „Proč jsou všichni tak hrozně spocený??“ Po deseti minutách mu to bylo víc než jasný… 😀 Výstup trvá cca 30 minut a my měli opravdu horko. Ale opravdu to stojí za to! 🙂

Po cestě jsou i lavičky, kde si můžete odpočinout.

Emmička dokonce při zpáteční cestě usnula v nosítku a zvládla i přendání do kočárku, abychom si my rodiče mohli v klidu sednout na deku a odpočívat. Na piknik to na tomhle místě ale moc není. Kdyby Emmička neusnula, jeli bychom do obce Ukanc a tam roztáhli deku. Ale museli jsme trochu improvizovat. Jak jinak s dětmi 🙂

OBEC UKANC A NEPŘÍZEŇ POČASÍ

Potom, co se Emmička probudila, jsme přejeli do obce Ukanc. Tam najdete dvě různá parkoviště. Směrem dál do obce můžete parkovat, ale pouze na celý den (cenu už si nepamatuji – tuším, že to bylo 7 eur). My se ale chtěli na tomhle místě jen projít, třeba na dvě hodinky. Proto jsme zaparkovali na začátku obce u hlavní silnice a kempu, kde se dá parkovat na hodinku za 1,5 eur. Což je příjemná cena, pokud chcete opravdu jen omrknout místo.

Sotva jsme ale zaplatili parkovné a zaparkovali, strhla se pěkná průtrž.

OBEC RIBČEV LAZ A NÁVRAT DO BOHINJSKÉ BISTRICE

Chvíli jsme čekali, ale protože to moc dobře nevypadalo, rozhodli jsme se vrátit na druhou stranu jezera a projít se ještě po obci Ribčev Laz. Radar hlásil, že tam by pršet nemělo. Prošli jsme tak tuhle malou obec. Je tu malý, ale příjemný park, kostel sv. Jana Křtitele a historický kamenný most.

Určitě stojí za to přejít most právě ke kostelíku a na druhé straně jsou schody k jezeru. Sejděte dolů a uvidíte jedinečný pohled na jezero.

BOHINJSKA BISTRICA

No a protože počasí se začalo kazit i tady, rozhodli jsme se vrátit do Bohinjské Bistrice, kde jsme byli ubytovaní a opět pozměnit náš plán. Tady počasí vypadalo zase o něco lépe, prošli jsme se tak po městě.

A co nevynechat v tomhle městečku?

• Kostel
• Muzeum Tomaž Godec
• Vodní svět

Restaurace

• Camp Danica – tady jsme byli na večeři a můžu víc než doporučit výborný jídlo!

• Štrudl – tak tuhle restauraci jsme pouze míjeli (zřejmě bohužel), ale dle místních a i podle recenzí na internetu jedno z nejlepších míst v okolí. Zkuste a uvidíte sami 🙂 

Můj osobní názor na město: 

Tohle místo nás oproti Kranjské Goře úplně nenadchlo, víc komunistických staveb a ani okolí na pohled není tak krásné (jen když to mám s čím srovnat, jinak super). Opět je ale na celkem strategickém místě u Triglavského národního parku a blíže do středu Slovinska než Kranjská Gora.

Nakonec jsme se rozhodli ještě strávit nějaký čas v aquaparku. Potom večeře v již zmiňovaném kempu Danica a opět sbalit svých pár švestek a druhý den další přejezd…

Kam? To se dozvíte už brzy… Jedno je ale jisté, k jezeru se ještě na chvíli vrátíme…